Hra o přežití zvaná "ZÓNA" 2006, aneb jak to viděl jeden z účastníků...
 

oficiální stránky:. www.outdoorgame.net

Náhodní chodci a cyklisté, užívající si o víkendu turistiky při nádherném počasí v jizerských horách měli dne 11.a12. srpna 2006 možnost potkat několik skupin blíže neidentifikovaných maskovaných lidí...

Že by si teroristická komanda z asijských států vzala za nový cíl svých útoků malebnou krásu severočeských hor? Že by jim ležela v žaludku horská restaurační zařízení typu Smědava, nabízející k občerstvení produkty "zkaženého" západního světa jako jsou Chipsy a Kofola?

Nic takového. To jen někteří z liberecko - děčínského okruhu tu hráli hru o přežití zvanou "ZÓNA". Autorem této hry je Ondřej Hradec z Nového Města pod Smrkem. Ondra navázal na hry "o přežití" podobného typu a vtiskl jí svůj vlastní rukopis. Zajímavostí je, že tyto hry se pořádají v Čechách pouze ojediněle...

Výchozím bodem pro celou akci byla cesta ke kyselce u Nového Města, kde jsme se sešli v pátek ve 21hodin. 
Něco z akce na ochutnávku: ... pod stmívající se oblohou stála nastoupená jednotka a očekávala na úkoly, které měla splnit následující noc a den... ještě se dolaďovaly poslední podrobnosti akce a doplnilo se potřebné maskování barvou na všechny nezakryté části těl... poté se strhnul hromový pokřik "Na kolena!!!"... po pokleknutí vyběhli z lesa nepřátelé a všem na hlavu narazili pytel, takže nikdo nic neviděl... jednotka byla poslepu odvedena na seřadiště, kde byla rozdělena do skupin... skupiny byli naskládány do aut a... následoval svižný přesun po čtyřech kolech... poté byly skupiny vyloženy neznámo kde v lese a ponechány vlastnímu osudu. V ruce měly pouze mapu a papír s prvním cílem mise... kdekoliv mohli být pronásledovatelé... chycení by znamenalo konec účasti na misi... naše skupina se plíživým krokem bezzvučně a potmě vydala k prvnímu cíli, který byl několik kilometrů kdesi vzdálen...

Hry se účastnilo devět účastníků z toho jedna holka. Nachodili jsme několik desítek kilometrů po celých Jizerských horách. Plnili jsme úkoly jako například krádež dynamitu v muničním nepřátelském skladu, zašívání roztrženého srdce zraněného spolubojovníka, luštění všelijakých šifer atd. Družstva šla celou noc a celý den v jednom kuse.

Vítězné družstvo obdrželo peněžitou odměnu (řádově v tisícikorunách). Hra skončila společným táborákem na louce v Raspenavě (jehož jsem se nemohl zúčastnit, protože jsem se neobezřetně prozradil před nepřítelem, který mě začal uprostřed smrkové houštiny stíhat a výsledek je ten, že mám již čtrnáct dní nohu v sádře a ještě týden ji ponosím).

Organizátorům bych chtěl poděkovat za skvěle připravenou akční hru. Pracovali na ní již s velkým předstihem, a také do ni investovali nemálo svých prostředků. Startovné, který bylo 350,-Kč, padlo celé na odměnu pro vítězné družstvo.

Moje zkušenosti ze hry pro potencionální zájemce pro příští rok: je skutečně dobré mít maskovací oblečení, být co nejméně viditelný, nebrat si s sebou moc věcí, jenom opravdu to nejnutnější. Spacáky a vařiče raději nechat doma. Být obezřetný jako had, nebrat nepřítele na lehkou váhu. Nepřátele nás přepadli ve chvíli, kdy jsme to nejméně čekali. Nechali jsme se uchlácholit tím, že se dlouho nic neděje.

Myslím si, že tato hra je dobrá alternativa využití času pro ty, kdo jsou tohoto zaměření. Ale je to dobré i pro ty, kdo se na to příliš necítí (jako já). Jediná holka mezi účastníky to zvládla výborně. Člověk si přitom vyzkouší čeho všeho je schopen. Je to příležitost pozvat kamarády, přátele. Takže vy, kteří máte rádi legraci i napětí pojďte si spolu s námi zahrát.
 

Ondra Kyml